Mánáidgárdde njuolggadusat

GÁHKKORČORU MÁNÁIDGÁRDDI NJUOLGGADUSAT

 

1.  OPPALAČČAT

 Mánáidgárdi galgá jođihuvvot Mánáidgárddi lágaid, mánáidgárddiid gustojeaddji láhkaásahusaid ja njuolggadusaid, Mánáidgárdde Rammaplána, báikálaš rámmaplána, mánáidgárdde njuolggadusaid ja plánaid ektui.

 

2.  ULBMIL

 Mánáidgárdi galgá ruovttuide veahkkin bajásgeassit mánáid risttalaš vuođđoárvvuid ektui. Mánáidgárddi doaimmat galget huksejuvvot sámi giela ja kultuvrra ala. Ovttas váhnemiiguin galgá mánáidgárdi nannet ja ovdánahttit máná sámi giela ja identitehta dovddu giellageavaheami, sámi kultuvrra, eallinvuogi ja árvvuid gaskkustami bokte.

 

 3.  GÁHKKORČORU MÁNÁIDGÁRDDI JOĐIHEAPME

Suohkanis lea ovddasvástádus hálddašeapmái ja bearráigehččui suohkana mánáidgárddiin/ priváhta mánáidgárddiin.

 

Gáhkkorčoru mánáidgárdi lea priváhta mánáidgárdi maid Sis- Finnmárku Studeanttaid ovddasdus (SSO) eaiggáda ja jođiha. Mánáidgárdi lea dohkkehuvvon golmmaossodat- mánáidgárdin.

 

3.1 STIVRA SSO

SSO stivra lea bajimus orgána, das leat 8 miellahtu, 2 Sámi Allaskuvlla bargi, 4 Sámi allaskuvlla studeantta, SSO bargi ja SSO direktevra gii lea stivrra čálli (eaiggát).

 

3.2 Ovttasbargolávdegoddi

Mánáidgárddiid láhka geatnegahttá buot mánáidgárddiid ásahit iežas stivrra. Mánáidgárdi ásaha ovttasbargolávdegotti, gos váhnenráđđi ja bargit válljejit iežaset ovttassteddjit. Ovttasbargolávdegotti mandáhtta ja doaibma galgá doalahit oktavuođa bargiid ja váhnemiid gaskas.

 

3.3 Váhnenráđđi

Buot váhnemat geain leat mánát mánáidgárddis šaddet automáhtálaččat miellahtut váhnenráđis. Váhnenráđđi vállje alcceseaset ovttassteddjiid mánáidgárdde ovttasbargolávdegoddái.

Váhneráđi bargu:

  -Ovddidit ovttasbarggu mánáidgárddi ja mánáid ruovttu gaskkas.

  -Buktit cealkámušaid dehalaš áššiide mat gusket mánáidgárdái.

 

4.  MÁNÁIDGÁRDDE ÁREÁLA

Mánáidgárdi lea golmmaossodat  mánáidgárdi. Mánáidgárddi netto- ja buđaldan areála siste lea 255kv.m

Mánáide vuollel 3 jagi lea  7.5 kv.m. juohke mánnái. Mánáide badjel 3 jagi lea 4.1 kv.m. juohke mánnái.

 

5. VÁHNENOVTTASBARGU

Buorre ovttasbargu váhnemiid ja mánáidgárddi gaskkas lea dehalaš go jurddaša ahte mánás galgá buorre dilli dan áiggis go lea mánáidgárddis. Gáhkkorčoru mánáidgárdi deattuha oažžut buori ovttasbarggu buot váhnemiiguin.dat addá váhnemiidda luohttevašvuođa bargiide, ja oadjebasvuođa ahte mánáin lea buorre dilli mánáidgárddis.

 

5.1  Oahpásnuvvanáigi

Oahpásnuvvanáigi lea dat áigi maid mánná dárbbaša oahpásnuvvamii ja šaddat oadjebassan  mánáidgárdái. Sáhttá rievddadit man guhkes áiggi mánná dárbbaša oahpásnuvvamii. Dat boahtá máná agis, makkar mánná lea, lea go ovdal leamaš mánáidgárddis jna. Oahpásnuvvadettiin ferte eadni dahje áhčči (dahje muhttin eará olmmoš) leat mánáin ovttas mánáidgárddis nu ahte mánnái šaddá buoremussan dat áigi go galgá oahpes dilis lávket amas dillái.

 

5.2  Váhnenčoahkkimat

Gáhkkorčoru mánáidgárdi doallá guokte váhnenčoahkkima mánáidgárdejagis. Dárbbu mielde sáhttá doallat eambbo čoahkkimiid.

 

5.3 Váhnenságastallamat

Pedagogalaš jođiheaddjit/jodiheaddji dollet ságastallamiid váhnemiiguin. Ságastallamis lonohallat dieđuid máná birra, máná ovdáneamis, movt mánás lea ruovttus, mánáidgárddis jns.

 

6.    SISAVÁLDIN
Mánáidgárddi jođiheaddji  bidjá evttohusa ovttasbargolávdegoddái, mii fas dohkkeha evttohusa. Mánát, geain leat juo sajit, ožžot doalahit saji nu guhka go váhnen lea studeanttan Sámi allaskuvllas.

 

 Váhnemat/ ovddasteaddjit ohcet mánáidgárdesaji ohcanskoviin. Ohcan ja dárbbašlaš duođaštusat sáddejuvvojit  Gáhkkorčoru mánáidgárdi, Gáhkkorčorru 1, 9520 Guovdageaidnu. Váidámušat sisaváldimii mearriduvvojit Sis- Finnmárkku studeanttaid  ovttasdusa stivrras.

 

Mánát 9 mánus  5 jahkái sáhttet ohcat mánáidgárdái. Sadji addojuvvo ovtta mánáidgárdejahkái (11 mnd.). Studeanttaid mánát geat aigot joatkit nuppi čavčča, eai dárbbaš ohcat ođđasit, muhto váhnemat fertejit čállit vuollái ahte aigot doalahit saji.

-         Sisaváldin dáhpáhuvvá cuoŋománus/ geassemánnui ja dassážii go buot sajit leat juhkkojuvvon.

 

 

6.1           Sisaváldineavttut

Mánáidgárdesajit leat jurddašuvvon dán ulbmiljovkui dáinna vuoruhemiin. Mánnájoavkku ahkejuogu ja oktiibidjama vuođul árvvoštallajuvvo sisaváldin čuovvovaš eavttuiguin:

 

1.    Sámi Allaskuvlla studeanttaid mánát. Oktováhnemiid váhnemiid mánát vuoruhuvvojit.

2.    SSO bargiid mánáide.

3.    Sámi Allaskuvlla bargiid mánáide.

4.    Eará olggobeal ohcciid mánáide.

5.    Doaimmashehttejuvvon mánát, jus áššedovdiid veardádemiid vuođul leat gávnnahan ahte lea ávkin mánnái leat mánáidgárddis.

6.    Mánát geat fágalaš veardádeamii vuođul dárbbašit biras rievdadeami dahje lassi stimulerema.

7.    Oktováhnen/ máná ruovttudilli.

8.    Sohkabeliid- ja ahkejuohku mánnájoavkkus.

 

Studeantta ansiennitehta  ferte duođaštuvvot máksojuvvon semesterdivaga duođaštusain.

 

Sisaváldin áigodagas eaktuduvvo ahte buot rehkegat leat máksojuvvon vai sáhttá   

oažžut saji čuovvovaš mánáidgárddejagi.

 

 

6.2  Sisaváldináigodat ja eretcealkinmearri

Goappaš beliin lea čálalaš eretcealkinmearri okta mánnu. Jus mánáidgárdesadji ii leat máksojuvvon guovtti mánnui, sáhttá šaddat eretcealkináššin, ja mánná massá mánáidgárde- saji. Mánáidgárdesadji sáhttá eretcelkojuvvot vuosttaš beaivvi rájes juohke mánu, Omd: Jus buvttát eretcealkima skábmamánu 5. beaivve, de rehkenastejuvvo dat juovlamánu 1. beaivve rájes ja doaibmagoahtá ođđajagimánu 1. beaivve rájes.

 

Mánáidgárdesaji ferte máksit olggos eretcealkin áigodaga. Jus cealká saji eret ovdal go mánáidgárdejahki lea nohkan, de ii leat riekti doalahit saji nuppi čavčča.

 

Áššit mánáidgárdesaji massimis váidojuvvot mánáidgárdái/ovttasbargolávdegoddái, ja

sáddejuvvejit Sis Finnmárkku studeanttaid ovttastusa stivrii meannudeapmái.

 

7.  PERMIŠUVNNAT

Ohcáma vuođul sáhttit addit mánáidgárdesajis permišuvnna. Permišuvdna ferte bistit unnimusat guhtta mánu, dahje mánáidgárde jagi lohppii. Permišuvdnaohcan ferte leat boahtán mánáidgárdái maŋemusat ovtta mánu ovdal go permišuvdna doaibmagoahtá.

 

 

8.  RAHPANÁIGGIT

Mánáidgárdi lea rabas dii. 07.45- 16.00 árgabeivviid. Lea gitta lávvordagaid, almmolaš bassebeivviid, juovllaid ja ođđabeaivve gaskka ja beassášbasiid gaskka. Juovllaid ja ođđabeaivve gaskka ja beassášbasiid gaskka lea bargiin friddja geatnegahtton badjeláiggi barggu geažil, dalle váldet sisa dan áiggi maid lea bargan badjel čoahkkimiid ja eará bárgguid dihte.

Jus studeanttat joavkkus ohcet liigerahpanáiggiid omd. Eksámeniid ovddabealde, de sáhttá mánáidgárdi/ SSO stivra árvvoštallat ohcamiid.

Mánáidgárdi lea gitta suoidnemánu, ja vuosttaš vahkku borgemánus, dalle lea bargiin luopmu, plánen- ja kuršabeaivvit.

 

8.1  Plánenbeaivvit

Mánáidgárddis leat vihtta plánenbeaivvi/ árvvoštallanbeaivvi ja guokte kurša beaivvi mánáidgárdejagis. Plánenbeivviin plánejit mánáidgárddi doaimma mánáidgárdejagis. Bargit ráhkadit jahkeplána, divaštallet pedagogalaš barggu ulbmiliid ja metodiad, árvvoštallet bargguid maid leat bargan jna. Plánen/ - ja kuršabeivviid lea mánáidgárdi gitta.

Bargiide addo maid vejolašvuohta mannat kuršaide ja gazzat lasi oahpu, dalle fertejit ohcat dan Sis- Finnmárkku studeanttaid ovttastusas.

Buot bargiin lea vihtta vahku luopmu suoidnemánus/borgemánus.

 

 

9.  MÁNÁIDGÁRDDEMÁKSU

SSO kántuvrabargi gáibida mávssu juohke mánu. Mearriduvvon máksu (sadji, biebmu) čuovvu mánáidgárdesaji. Lea Sis- Finnmárkku ovttastusa stivra mii mearrida mávssu bušeahtta gieđahallama vuođul.

Jus mánná lea leamaš eret mánáidgárddis buozalmasvuođa geažil unnimusat 12 beaivvi oktanaga ja lea doavttirduođaštus, de sáhttá ohcat oažžut unniduvvot mánáidgárdemávssu.

Jus váhnemiin leat omd. guokte máná dahje máŋga máná Gáhkkorčoru mánáidgárddis de oažžu nubbi/ goalmmát j.n.v. hálbbiduvvot mávssu 50%. Beallesadji lea 50% hálbbit go ollessadji.

 

10. GEATNEGAHTTON JÁVOHISVUOHTA

Mánáidgárddis doibmet geatnegahtton jávohisvuođa njuolggadusat, hálddašanlága meannudanlága paragraf 13 ja 13 a –f, gos váldonjuoggadus lea ahte juohkehaš gii bargá muhtin almmolaš ásahusas, lea geatnegahtton doalahit ahte earát eai galgga boahtit diehtit dan maid son diehtá barggu oktavuođas.

SSO stivra, mánáidgárddi stivra, mánáidgárddi bargit ja earat geat gusket mánáidgárddi áššide leat geatnegahtton jávohisvuhtii. Sadjásaččat galget čálalaččat lohpidit jávohisvuođa.

 

11. INTERNKONTROLLA

Mánáidgárddis lea internkontrolla ortnejupmi gos čilgejuvvo movt dearvvašvuohta, biras ja sihkkarvuohtabargu galgá leat mánáidgárddis. Jođiheaddji galgá ovttas suinna, gii lea válljejuvvon internkontrolla bargin, bearráigeahččat ahte dát ortnet doaibmá nu go galgá.

 

12. MUĐUI

Mánáidgarddi ovttasbargolávdegottis lea vejolašvuohta buktit cealkámušaid jus lea mihkke maid galggašii rievdadit dain njuolggadusain. Njuolggadusrievdadeamit fertjit dohkkehuvvot SSO stivrras.